Lidi většinou zaujme něco, co na první pohled působí skoro až magicky. Vakuoterapie mezi takové věci rozhodně patří. Představte si proceduru, při které vaše tělo čelí jemnému podtlaku, což podle některých výsledků spustí šílenou kaskádu ozdravných procesů. Pozor, žádné hybnosti baňkami nebo šarlatánství—dnešní vakuoterapie využívá moderní technologie, které možná najdete i v privátní klinice hned za rohem. Tahle metoda má jasný cíl: nakopnout krevní a lymfatický oběh, zlepšit regeneraci tkání a nabídnout úlevu, po které jsme někdy ochotní cestovat hodiny. Není divu, že si vysloužila řadu fanoušků mezi sportovci i v běžné populaci. Ale co všechno za tím vlastně stojí? A má vakuoterapie opravdu výsledky, nebo jde jen o další trendy zázrak?

Jak vakuoterapie funguje a proč je tolik oblíbená

Princip vakuoterapie stojí na jednoduché myšlence: podtlak působí na určitou oblast těla, a tím rozproudí krev i lymfu. Moderní přístroje tvoří uzavřený prostor, do kterého klient (obvykle oblečený v tenkém prádle nebo kompresním obleku) vstoupí spodní polovinou těla. Potom začne samotná terapie – ve speciální komoře se střídavě snižuje a vrací tlak, což vyvolává jemný tah na cévy a lymfatické kapiláry. A ne, není to bolestivé, skoro to připomíná jemnou masáž zevnitř. Tenhle cyklus podtlaku urychluje návrat krve do srdce, lépe zásobuje dolní končetiny kyslíkem a zároveň podporuje odvádění odpadních látek. Výsledky potvrzují i data – při sezení o rozmezí 30–45 minut se průtok krve v periferních cévách zvýší až o 200 %. Studie z roku 2022 na klinice v Mnichově ukázala, že klienti po sérii 8 sezení vakuoterapie vykazovali rychlejší ústup otoků a lepší hojení chronických ran. Právě propracovaná práce s lymfou dělá z vakuoterapie hit ve světě kosmetiky i rekonvalescence po sportovním výkonu.

Zajímavostí je, že vakuoterapie není jen výsadou dospělých. V bezpečnějším režimu ji občas podstupují i adolescenti třeba po úrazech nebo mladé sportovkyně při chronických bolestech lýtek. Cílem je vždy lepší okysličení tkání, zrychlení metabolismu a rychlejší odbourání únavy.

Není náhodou, že vakuoterapii vyhledávají i ženy po těhotenství, lidé trpící syndromem těžkých nohou, diabetici bojující s pomalým hojením ran nebo prostě ti, kdo chtějí vypadat a cítit se lépe. Pro srovnání, náklady na jednu proceduru se v Česku v roce 2025 pohybují mezi 450–850 Kč, záleží samozřejmě na zařízení a délce sezení.

Zdravotní přínosy vakuoterapie pod drobnohledem

Možná to zní jako reklama na elixír mládí, ale vakuoterapie opravdu nasbírala slušné hromádky důkazů o svých účincích. Prim hraje podpora lymfatického systému. Právě tady dokáže podtlak v kombinaci s drobnou svalovou aktivitou patřičně podpořit odplavení toxických látek i přebytečné vody z těla. Výsledkem je nejen menší otok, ale hlavně úleva třeba od napětí v lýtkách. V tabulce níže najdete pár konkrétních čísel z praxe:

Dalším často diskutovaným benefitem je urychlení regenerace po sportu. Sportovci oceňují, že vakuoterapie výrazně snižuje tvorbu mikrosvalových trhlinek a urychluje vyplavení kyseliny mléčné. U fotbalistů byl naměřen průměrný pokles doby potřebné k úplné regeneraci o 15–20 %. Je to poznat i subjektivně – únava se rychleji ztrácí, svaly méně bolí a člověk má větší chuť zase něco podniknout. Mimochodem, vakuoterapie se stala rutinní součástí přípravy hokejistů, cyklistů i triatletů v západní Evropě.

Za zmínku stojí i pozitivní vliv na vzhled pokožky. Zrychlený krevní oběh a lepší vyživení kůže se podepisuje na pevnosti a pružnosti pokožky, což je pecka především pro kohokoli, kdo se pere s celulitidou nebo jizvami. Některé kliniky zaznamenávají viditelné výsledky už po pěti procedurách, ačkoliv u hlubších problémů je potřeba trpělivost.

Vakuoterapie se však vždy nehodí úplně pro každého. Není doporučovaná lidem s akutními záněty, neléčenou žilní trombózou, nekonzultovaným onkologickým onemocněním nebo těhotným ženám v pokročilejším stadiu. Rozhodně je dobré mít pocit, že vás ošetřující personál všechno srozumitelně vysvětlil a terapii přizpůsobil vašim potřebám.

Vakuoterapie na vlastní kůži: Jak takové sezení probíhá?

Když poprvé přijdete na vakuoterapii, nic vás nevyděsí – místo bílých plášťů vás čeká útulná kabina a sympatická obsluha. Nejprve se převléknete do speciálního prádla, které usnadní kontakt s přístrojem a ochrání vaši kůži před třením. Všechny cennosti můžete nechat bezpečně odložené: kabina je designovaná na komfort.

Poté si sednete nebo lehnete do vakuové komory, kde vám obsluha nastaví přesný rozsah podtlaku. Začátečníci začínají s nižší intenzitou, někde mezi 20–30 mbar, podle hmotnosti a kondice. Moderní stroje jako VacuShape nebo Vacuwell umožňují řídit intenzitu pomocí dotykového panelu, případně vám obsluha ochotně vše vysvětlí. Během terapie může světlo v kabině měnit barvu, což podporuje relaxaci, a uvnitř hraje tichá hudba – do atmosféry dokonale zapadnete.

Pravidelně se střídá několikaminutový cyklus podtlaku a návratu na běžný tlak. V těchto fázích se doporučuje buď chodit na pásu, jezdit na rotopedu nebo volně procvičovat nohy. Celá procedura trvá obvykle 30–45 minut. Když ji zkombinujete s dostatkem tekutin (hlavně čisté vody), efekt ještě znásobíte. Po sezení často zažijete příjemný pocit uvolnění a někdy i lehkou únavu – podobnou tomu, co máte po procházce na čerstvém vzduchu. Pokud chcete ze vakuoterapie vytěžit maximum, doporučuje se absolvovat sérii alespoň 10 procedur během měsíce, ale každý reaguje jinak, takže je dobré sledovat, jak se tělo cítí.

Lidé se občas ptají, jestli mohou přijít i s drobným nachlazením nebo po menší sportovní zátěži. Většinou ano, pokud nemají horečku a cítí se fit. Vakuoterapie nezatěžuje organismus natolik, aby vám „odepsala“ další dny, spíš naopak – mnoho klientů pak hodnotí rychlejší návrat do formy.

Pro koho je vakuoterapie vhodná a co od ní realisticky čekat

Kdo do vakuoterapie nejčastěji investuje čas i peníze? Mluvíme hlavně o těch, kdo mají problém s prokrvením dolních končetin — typickými klienty jsou například lidé s křečovými žilami, chronickými otoky nebo sportovci po výkonnostní zátěži. V posledních třech letech se ale objevuje čím dál víc klientek, které terapii kombinují s programy na redukci celulitidy nebo zpevnění těla. Osobně jsem potkal i čtyřicátníka, který nemá rád tradiční masáže, ale přísahá na vakuoterapii jako způsob, jak zatočit s „těžkými nohami“ po dnech strávených za volantem.

Nevěřte ale, že jediná kúra vyřeší všechny zdravotní trable. Vakuoterapie je skvělý doplněk, ale zázraky na počkání nejsou. Opravdové výsledky přichází s pravidelností, hydratací a občas i úpravou jídelníčku. Možná za měsíc zjistíte, že se vám lépe spí, rychleji hojíte drobné ranky nebo líp zvládáte sportovní výkony.

Pokud chcete terapii ještě více vytunit, zkuste ji zkombinovat s manuální lymfatickou masáží nebo jemnými kompresními punčochami. Rychlejší odplavení metabolitů a lepší pocit v nohách zaručen. Pamatujte – každé tělo reaguje trochu jinak. Sledujte svůj stav a pokud si nejste jistí, konzultujte vše s odborníkem.

Na závěr pro vás mám jedno malé doporučení: chraňte svoje zdraví, nebojte se nových metod a když vám někdo nabídne podtlakovou terapii, zkuste ji. Možná vás překvapí, jak málo toho víme o možnostech vlastního těla. Vakuoterapie je sice známá pár desítek let, ale její promyšlené využití má ještě dost prostoru v moderní péči o zdraví a regeneraci.